Maid Čaarmâuáiváin puáhtá porgâđ?
Jotteeđ vääzin luándust
Čaarmâuáivái meccikuávlust iä lah merkkejum kiäinuh iäge eres palvâlusah, nuuvtpa miäcásteijeeh já vandârdeijeeh kalgeh piergiittâllâđ jiešráđálávt. Jieijâs pálgáid jotteid Čaarmâuáivái luándu addeel algâvuáimálâš tubdâmusâid.
Čuoigâđ meeccist
Čaarmâuáivái kuávlust iä lah vandârdeijeid palvâlusah. Kuávlust jottee puásuiulmui moottorkiälkkáluodah helppejeh ubbâsistčyeigee ovdánem.
Kuálástiđ
Meccikuávlu lááduin já jaavrijn puáhtá kuálástiđ nuuvtá uággumáin já jieŋâalnuággumáin. Vuoggâkuálástem lii loválâš kuálástemmávvsoin (eraluvat.fi, suomâkielân) meiddei vuoggáin, eereeb TE-kuávdáá sierânâsčaasijd (kalastusrajoitus.fi, suomâkielân). Sierânâsčääsih láá merkkejum riddooid áášánkullee tavluigijn.
Meccihaldâttâs astoääigikuálástemlope, 1564 Aanaar kuávlu (eraluvat.fi, suomâkielân), lii vijđásub já addeel vuoigâdvuođâ kuálástiđ meiddei ovdeláámainâšum sierânâsčaasijn sehe kolgee čaasijn kuálástuskuávlukáártá já lopeiävtui mield.
Iänuduv, Aanaar tâi Uccjuuvâ kieldâin fastâässein, kiäh hárjutteh áámmátkuálástem, päikkitárbukuálástem tâi luánduiäláttâsâid, lii kuittâg vuoigâdvuotâ finniđ nuuvtá kyelipivdemlove mainâšum kieldâ staatân kullee čassijd.
Huámmáš et ain, ko hárjuttuvvoo eres kuálástus ko septivuoggâuággum tâi jieŋâalnuággum, kalgeh 18–64-ihásiih mäksiđ kuálástemmáávsu (eraluvat.fi, suomâkielân).
Lasetiäđuid finnee Meccihaldâttâs Avveel palvâlemčuággást.
Gyrodactylus salaris -luosâparasiit ij lah vala leevvâm mii tivrâs Jieŋâmeerân kolgee luosâjuvvááid. Luuvâ lase luosâparasiitist (suomâkielân).
Miäcástiđ
Čaarmâuáivái meccikuávlu kulá lopekuávlun 1612 Čaarmâuáivi (eraluvat.fi, suomâkielân). Kuávlun vuábdojeh pirrâmpeivij mield räijejum mereh smaavâhuáđđooloveh, moigijn vierespäikkikodálâš-uv puáhtá miäcástiđ nanodum miäcástemaaigijn riävská, njuámmil, smaavâpiäđuid sehe čäciluudijd. Puásuituálu lii kuávlust merhâšittee áigápuátu, nuuvtpa vyejetteijee pennuin miäcástem lii smaavâhuáđđooluuvijn kiedum. Kuávlust pyehtih leđe puásuipargoi keežild äigipojij mield molsâšuddee raijiittâsah.
Smaavâhuáđđoo pivdemluuvijd Paje-Säämi kuávloid vyebdih Meccihaldâttâs Avveel palvâlemčyegis já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida já Meccihaldâttâs viärmádâhkävppi (verkkokauppa.eraluvat.fi, suomâkielân).
Miäcástem meerhâš ennuv páihálijd ässeid astoääigitoimân, já huáđđoin valmâštum ärbivyehipurrâmâšah pyehtih uđđâ lase taveulmui purrâmâšpiävdán. Čaarmâuáivi meccikuávlu väärih já tuoddâreh kiäsutteh páihálijd meccipivdeid. Tergâdumoseh salâselleeh láá sorvâ, čuhčá já riävská. Čaarmâuáivi lii kuobžâ väldikodde, luhâmettumeh láá toh kilomeetterh, maid pivdoalmaah láá jottáám kuobžâid kuorâddijn.
Iänuduv, Aanaar já Uccjuuvâ kieldâi fastâässein lii rijjâ miäcástemvuoigâdvuotâ päikkikieldâs staatâ enâmijn.
Muorjiđ já kuobârdiđ
Čaarmâuáivái kuávlust láá uccáá jeegih, nuuvtpa lyeme tobbeen ij meendu älkkest kavnuu. Vuorâččâsmyerjih ađai čyemenjâsah, juuŋah já sareh kávnojeh vandârdeijee vitaminlasseen. Kuobbârij nuurrâm lii Čaarmâuáivái kuávlust loválâš.
