Uđâsarkkâdâh

Siida puáris váldučáitáldâh čähhee uđđâ čáitálduv oovdâst

Sämimuseo já Paje-Laapi Luándukuávdáš Siida vijđedemhaahâ lii nuuhâm já vuáđupyeredem álgá. Siida puáris váldučáitáldâh purgejuvvoo já návt adeluvvoo saje uđđâ čáitáldâhân, mast kulttuur já luándu ovtâstuvá oovtâ olesvuotân.

""

Siida paijeel 20-ihásâš váldučáitáldâh lii lamaš piivnoh. Sämimuseo já Luándukuávdáš Siida kijttá oovdeb Siida váldučáitálduv čáitáldâhpargojuávhu já rähteid fiijnâ čáitálduv oovdâst.
Kijttum já rämidum čáitálduvvâst láá iällám paijeel miljovn kyessid aiccâmin sämmilâšvuođâ, Säämi já Paje-Laapi luándu vuoiŋâ já tubdâmušâid. Tääl čáitálduv uđâsmitteh lättest káátu räi. Čáitálduv válduäššin lii ain siskáldâs, mutâ uđâsmitteh ollásávt meiddei čáitáldâhtekniik. Čáitálduv huolâttâs, peividem já uđđâ tiäđu lasettem lii puátteevuođâst älkkeb. 

Puáris čáitálduv anolijd oosijd siäilutteh.  Nurâldâhkáálvuid macâtteh konservistem pehti nurâlduvváid tâi uđđâ čáitáldâhân. Tevdum ellei tuurhah já puuzah finnejeh siemin huolâttâs. Uási rekvisiitkáálvuin juátká meiddei uápistemaanoost, luándu- já museošoddâdmist, olgomuseost já mulsâšuvvee čáitálduvâin. Puáris čáitálduv purgem maŋa álgá čáitáldâhsali vuáđulâš pyeredem. Tivoh oosijd já káttu finnee uđđâ maalâulguu, mon maŋa peessih huksiđ uđđâ čáitálduv.

Siida-rakânâs lii kiddâ vuáđupyeredem ääigi vyesimáánu rääjist. Sämimuseo já Siida ässigâšpalvâlem, Siida shop, Meccihaldâttâs ässigâšpalvâlem já mađhâšemravvimpalvâlus tuáimih Siida kuávlust leijee koskâpuddâsâš saajeest 1.6.2021 rääjist. Sämikulttuurân piäsá uápásmuđ olgomuseost, mii tuáimá vuáđupyeredem ääigi čáitáldâh- já kollimsajen.

Enâmeh láá mii párnááh

Siida uđđâ čáitálduv nommâ lii “Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme” aanaarlâš Kuobžâ-Saammâl Maati (Matti Morottaja) čáállám anarâškielâlâš tiivtâ mieldi. Čáitálduv nommâ siskeeld luándu- já kulttuurfáádái tehâlumos viestâid.

Čáitálduv kulttuursiskáldâsâin suogârdâlleh, maht moonnâmäigi iälá mist – juáhháást iälá maaŋgâhámásâš jieškote-uv äigipoojij ärbi, mii iššeed vuáháduđ nubástusâid mii pirrâ. Luándu-uáinu puáhtá uáinimnáál eromâšávt majemuu jieŋâpaje majebáá šoŋŋâdâhhistorjá já lasseen suogârdâlleh, mii šoŋŋâdâhân tábáhtuvá puátteevuođâst. Luándufáádáid kietâdâlleh Tave-Laapi suojâlemkuávlui, sehe toi jieškote-uv muđusij luándutiijpâi já iäláánšlaajâi pehti.

Uđđâ čáitálduv válduvuávájeijee lii Harri Koskinen Teollisuuden ystävät uásusirâttâsseervist. Kulttuuruási kietâčalluu lii ráhtám professor Veli-Pekka Lehtola, kulttuuruási taiđâlâš jođetteijen lii Outi Pieski. Luándu-uási kietâčällee lii biologi Matti Mela

Siida váldučáitálduv kulttuuruási uđâsmittem ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju / Museovisio, máttááttâs- já kulttuurministeriö / sierânâstoorjâ já Jenny já Antti Wihuri ruttârááju. Sämimuseost lii joođoost meiddei čáitálduv uđâsmitmân lohtâseijee Muittut, muitalusat – The Story of the Sámi by the Sámi -Interreg-haahâ. Siida váldučáitálduv luándu-uási uđâsmitmân Mecciháldáttâs finnij ruttâdem staatâ lasebudjetist.

Lasetiäđuh