Uđâsarkkâdâh

Siida čáitáldâhsali uuvsah lekkâsii Anarist

Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida čáitáldâhsali uuvsah láá lamaš kiddâ jo paijeel ive, mut tääl toh láá oppeet lekkum. Siida váldučáitálduv siskáldâsah, toi stelliittâsah já čáitáldâhtekniik lii uđâdum ollásávt. Siida-rakânâs lii čoođâ pyeredum já tot lii meid vijđedum. Uđđâ Siida ávuduvvoo lekkâmoho ääigi lávârduv 4.6. räi.

Siida uđđâ čáitálduv nommâ, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, lii vuálgus aanaarlii Matti Morottaja čäällim anarâškielâlii tiivtâst Enâmeh láá mii párnááh. 

Sämikulttuur já luándu noonâ ohtâvuotâ šadda uáinusân čáitálduv čoođâ jottee jurdust sämmilii kulttuurpirrâsist. Ton mield luándu ij lah kulttuurist sierânâs äšši já enâdâh, mii oro kuoskâhánnáá luándun, kulá kulttuurpirrâsân.

Uđđâ čáitáldâh läiđee kyesi huámášiđ jieškote-uvlágán keerdijd, moh enâdâhân kuleh. Enâdâh mii pirrâ siskeeld ubâlâšvuođâ, mon luándu lii hammim miljovnij ivij ääigi. Meid jieškote-uvlágán kulttuurliih keerdih, tego arkeologisiih kávnuseh já veikkâba sämikielâliih päikkinoomah, kuleh enâdâhân.

”Čáitálduv nommâ čana šievnáál oohtân kulttuur- já luándusiskáldâsâi tehálumosijd viestâid. Nommâ kuoskât já covná maaŋgâlágán jurduid”, čáitáldâhuđâdem proojeekthovdâ Eeva Kyllönen Sämimuseo Siidast muštâl.

”Nuuvt Sämimuseost ko Luándukuávdáást-uv láá ton lasseen jieijâs teemah, maid toh aneh tehálâžžân já moh puáhtojeh čáitálduvâst oovdân”, liäkká čáitálduv jurduu vist Luándukuávdáá Siida proojeekthovdâ Kirsi Ukkonen.

Čáitálduv kulttuursiskáldâsâin njunošjuurdâ lii ”Moonnâm suhâpuolvah eelih mist”. Čáitálduvâst moonnâm äigi já maddârij ubâ vuáttámušmaailm ratkâšuvá onnáá peeivi fádáiguin já šoddâdeh maŋgâ keerdi siskálduvâi stelliittâsâin. Sämimuseo čáitáldâh lii kulttuurhistorjálâš, mut tot ij pyevti aašijd oovdân čovgâ kronologisávt mut čuávu sämmilii vyevi anneeđ soojijd já toi kevttimân lohtâseijee muštotiäđu tehálubbon ko ihelovoid já faktalistoid.

Čáitálduv luándu-uásádâh piäjá suogârdâllâđ nubástusâid, moh tábáhtuveh mii šoŋŋâduvâst, sehe tom, mii šoŋŋâdâhân tábáhtuvá puátteevuođâst. Luándufáádáh kieđâvuššojeh Paje-Laapi suojâlemkuávlui sehe tain tiättojeijee jieškote-uvlágán luándutiijpâi já iäláánšlaajâi peht.

Taaiđâ lii valdum nanosávt ohtân čáitálduv muštâlemvyehhin nuuvt kulttuur- ko luánduteemain-uv. Tääbbin taaiđâ lii uási čáitáldâhubâlâšvuođâst já jieškote-uv tyeji puáhtá uáinusân čáitálduv tehálijd teemaid.

Čáitálduv kulttuuruásáduv kietâčällee lii professor Veli-Pekka Lehtola. Luándukietâčällee lii biologi Matti Mela. Čáitáldâhvuávám lii olášuttám Teollisuuden Ystävät Oy, já válduvuávájeijen lii lamaš hämmejeijee Harri Koskinen. Outi Pieski lii toimâm Sämimuseo taiđâlâžžân hovdân.

Uđđâ čáitáldâh šoodâi Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáá oovtâstpargon, aaibâs tego oovdeb-uv čáitáldâh.

Kulttuuruásáduv čáitálduv uđâdem ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju /Museovisio já Jenny já Antti Wihuri ruttârááju. Sämimuseost lii joođoost meid čáitálduv uuđâdmân lohtâseijee Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -interreghaahâ. Siida váldučáitálduv luándu-uásáduv uuđâdmân Meccihaldâttâs finnij ruttâdem staatâ lasebudjetist.

Lasetiäđuh

Siida lii Anarist, já tobbeen tuáimih Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida sehe Raavâdviäsu Sarrit. Sämimuseo Siida tooimâst västid Sämimuseosiäđus. Paje-Laapi luándukuávdáš Siida kulá Meccihaldâttâs väldikodálii luándukuávdášviärmádâhân.

Ive 1998 lekkum Siida-rakânâs vijđeduvvoo já tivoduvvoo čoođâ. Vijđedemossijd sajaduveh Sämimuseo čuágáldâhvisteh já raavâdviäsu. Sämimuseo já luándukuávdáá ohtsâš váldučáitáldâh uđâduvvoo. Mij palvâlep ubâ uđâdem ääigi. Vijđedum já čoođâ tivodum Siida sehe uđđâ čáitáldâh liäkkoo kesimáánust 2022.